Jsem cynik
Prvním vlivem, který se projevil, byla vysoká míra cynismu, sarkasmu a ironie v životě. Opustila mě radost z toho, co dělám. Přikládala jsem to tomu, že je toho v danou chvíli více, než obvykle. Že se musím starat nad míru o spoustu věcí. Nijak jsem to nepovažovala za zásadní. Brala jsem to pouze jako přechodný stav. Vlny cynismu a nechuti k tomu cokoli dělat se u mě střídají už několik let. Vždy přicházely v době, kdy toho bylo hodně a moji radost z práce srazila nějaká nečekaná událost. V létě bylo poslední kapkou prodražení rekonstrukce a nutnost vzít si další půjčku. Byla to poslední kapka do mého cynického období. Ale u cynického období to nezůstalo, přidalo se i
Vyčerpání
Za poslední čtyři roky jsem vyčerpáním trpěla asi třikrát. Každé hluboké fyzické vyčerpání souviselo s nějakým silným emočním vyčerpáním a bylo tedy spojeno s velkou životní změnou. Tou první byly v roce 2016 velké problémy ve vztahu, které vyústili v rozchod. Následkem téhle události byla nejen vlna cynismu, ale také obrovská vlna vyčerpání, fyzického vyčerpání, téměř dva měsíce trvající nemoc, šest týdnů antibiotik.
Druhá vlna vyčerpání přišla tentýž rok na podzim, spojená byla s třetím stěhováním ten samý rok a také s narozeninami. Bylo to jako probuzení z noční můry do špatného snu. Takový psychický posun směrem, kam jsem se úplně posunout nepotřebovala.
A třetí vlna? Ta probíhá právě teď a trvá už několik měsíců. Několik měsíců trvající fyzické i psychické vyčerpání. Nechuť cokoli dělat. Potřeba mnohem více spánku... A s tím spojená
Neefektivita
Ano, třetí pilíř syndromu vyhoření. A ano, až tady mi došlo, že to asi nebude tak jednoduché. Za posledních pár dní a týdnů jsem si opravdu krutě uvědomila, že jsem v práci naprosto neefektivní. Základní věci, které mi dřív nedělaly vůbec problém, teď problémem jsou.
Opravdu je to syndrom vyhoření, anebo jen stres?
Syndrom vyhoření je ošemetná věc. Je podobný únavovému syndromu. Hodně se o něm píše, ví se, že asi existuje, ale nikdo moc není schopný říct, jestli jím opravdu trpíte, nebo je to jen větší míra stresu. Je tu ale několik věcí, díky kterým poznáte, že se k vám syndrom blíží.
- změna emocí: bezmocnost, agresivita, podrážděnost, neochota komunikovat, smutek
- změna postojů: cynismus, zapomnětlivost, nesoustředěnost, nechuť cokoli dělat
- změna v oblasti mezilidských vztahů: nechcete se s lidmi stýkat, nejste ochotní spolupracovat
- osobní problémy se spánkem, jídlem, zdravím
Pokud trpíte výše zmíněnými charakteristikami po delší časové období a nosíte si tyto nálady a postoje pravidelně také do osobního života, můžete být něco víc, než jenom ve stresu.
Existují testy, které napoví, jak na tom člověk opravdu je, ideální je promluvit si o celé situaci s psychologem, anebo si načíst informace z odborné literatury. Rozhodně nechci říct, že pokud jste týden smutní a nesoustředění, trpíte syndromem vyhoření. Nicméně vysoká ztráta výkonnosti, neschopnost několik dní až týdnů v kuse pracovat, obrovská nechuť komunikace s lidmi, vyhýbání se povinnostem, nesoustředěnost, zapomínání a agresivita už pravděpodobně nebudou příznaky jenom stresového období v životě....
Burn-out a co s ním?
Jak pracovat se syndromem vyhoření? A jak jednotlivé metody práce s ním fungují? Základem prý je soustředit se hlavně na sebe a na své priority. Spoustu s metod, se kterými se pracuje mi připomínají sebe koučovací metody. Jednou z metod, které pomáhají, je psaní deníku. V tom budu rozhodně pokračovat na svém blogu. Ty ostatní prozkoumám a popíšu přímo tady a chci psát také o tom, jak na mě které metody působily a zda mi pomohly...
Žádné komentáře:
Okomentovat